|
|
Dohoda o vině a trestu
Skolil, Ondřej ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Dohoda o vině a trestu - Abstrakt Tématem této rigorózní práce je institut dohody o vině a trestu, což je jeden z odklonů v trestním řízení, který naše trestní právo upravuje. Vzhledem k tomu, že institut dohody o vině a trestu je pojmově podřazen pod právě zmíněný pojem odklonů v trestním řízení, nepojednává tato práce pouze o institutu dohody o vině a trestu, nýbrž i všech dalších odklonech v trestním řízení, které jsou naším trestním právem upraveny. Hlavním cílem využívání institutu dohody o vině a trestu je pak především zjednodušení a zrychlení celého trestního řízení, kdy díky uzavření dohody o vině a trestu může celé trestní řízení poměrně rychle dojít ke svému zdárnému konci. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o samotném pojmu odklonu v trestním řízení, principu tzv. restorativní justice, jakož i o všech jednotlivých odklonech v trestním řízení (s výjimkou institutu dohody o vině a trestu). Součástí této kapitoly jsou i statistiky, díky kterým může čtenář této práce zjistit, v jaké míře je ten který odklon v trestním řízení v praxi využíván. Na tuto kapitolu pak navazuje kapitola druhá, jež je věnována samotnému institutu dohody o vině a trestu, jeho podstatě, účelu, okolností, které vedly zákonodárce k jeho zavedení do našeho právního řádu, jakož i největším změnám...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Bořuta, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce je věnována institutu dohody o vině a trestu, který byl do českého trestního práva procesního zaveden 1. 9. 2012, který je do značné míry inspirován angloamerickým právním institutem "plea bargaining". Tato práce je rozdělena do tří základních kapitol. První kapitola práce je věnována všeobecnému pozadí a důvodům pro přijetí tohoto právního institutu. Jsou v ní rozebrány výhody a výsledky, které zákonodárce dle důvodové zprávy přijetím a využíváním institutu dohody o vině a trestu v praxi sleduje. Ve druhé kapitole je popsán a posouzen vztah dohody o vině a trestu s ostatní úpravou trestního procesu v České republice, zejména pak se základními zásadami platnými pro trestní řízení. Kapitola třetí pak věnuje pozornost celému procesu souvisejícímu s užitím dohody o vině a trestu tak, jak je v současné době upraven trestním řádem. Popisuje a analyzuje postavení jednotlivých procesních subjektů, samotný proces vyjednávání a jeho zákonné limity, a dále též průběh řízení před soudem a roli soudu. V rámci kapitoly třetí jsou rovněž zmíněna některá opatření pro zajištění souladu celého procesu spojeného s dohodou o vině a trestu se základními lidskými právy a svobodami obviněného a jeho procesními právy v rámci trestního řízení. V této kapitole je mimo jiné kladen důraz na identifikaci dosud...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Skolil, Ondřej ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Narovnání v trestním řízení - Abstrakt Tématem této diplomové je práce je narovnání v trestním řízení, což je jeden z odklonů, který má v našem trestním právu procesním místo již více než 20 let. Narovnání je odklonem, který v sobě nese nejvíce prvků restorativní justice. Z tohoto důvodu text práce nepojednává pouze o narovnání, ale též o dalších odklonech, stejně jako o principu restorativní justice. Hlavním účelem tohoto principu není potrestání pachatele, ale urovnání narušených vztahů mezi pachatelem a poškozeným. Navzdory skutečnosti, že narovnání je výhodné pro jak obviněného, neboť při jeho schválení dochází k zastavení trestního stíhání, tak poškozeného, který má snazší možnost domoci se náhrady škody, i pro společnost, a to z důvodu speciální prevence, není v praxi využíváno tak často, jako např. podmíněné zastavení trestního stíhání. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je věnována samotnému pojmu odklon, principu fungování restorativní justice a následně všem typům odklonů, které se v našem trestním právu procesním vyskytují. Na statistikách u jednotlivých odklonů jsou poté demonstrovány někdy až markantní rozdíly ve využití jednotlivých odklonů. Na tuto kapitolu navazuje kapitola druhá, která je věnována samotnému institutu narovnání, jeho podstatě, účelu, postavení v rámci...
|
|
|
Trestní příkaz
Kubíčková, Michaela ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Trestní příkaz je rozhodnutím v trestní věci, které zároveň představuje zvláštní způsob řízení. Samosoudce je oprávněn trestní příkaz vydat bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Právní úpravu nalezneme v ustanovení § 314e a následujících trestního řádu. Od standardního trestního řízení se odchyluje zejména tím, že je postupem zkráceným a písemným. Tyto jeho jmenované charakteristiky jsou zároveň důvody, proč v rámci odborné veřejnosti čelí kritikám. Odchýlení od standartního trestního řízení tímto způsobem je mnohými autory označováno za porušení práva na spravedlivý proces. Zamyšlení se nad tímto institutem z pohledu základních zásad trestního řízení včetně práva na spravedlivý proces vyvstává v každé z šesti kapitol této práce, přičemž na závěr tvoří stěžejní a konečnou část této diplomové práce. Před samotným jádrem, je nejprve institut trestního příkazu představen jako rozhodnutí ve věci trestní, zvláštní způsob řízení a též jako odklon. V kapitole druhé poskytuji historický exkurz pro lepší orientaci v současné právní úpravě trestního příkazu, které je pak věnována kapitola třetí. Ve čtvrté kapitole této práce se zabývám uplatněním opravných prostředků včetně odporu. Před konfrontací několika zásad trestního řízení jsem také v...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Zaoralová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Předložená rigorózní práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu, který byl do českého trestního procesu vnesen novelou trestního řádu, zákonem č. 193/2012, s účinností od 1.9. 2012. Za inspirační vzor byl pro českou právní úpravu vzat institut angloamerického práva "guilty plea", který byl v pozměněné podobě přizpůsoben českému právnímu prostředí. Český zákonodárce se výraznou měrou odklonil od některých zásadních teoretických východisek známých ze zahraniční právní praxe a stanovil pro aplikaci dohody o vině a trestu v trestním řádu podmínky, které oprávněně vyvolávají otázky, zda nachází institut dohody o vině a trestu v českém právním řádu své místo. Práce je členěna do 6 kapitol. Úvodní kapitola se zabývá systémovými a ideovými východisky dohodovacího řízení a shrnuje důvody, proč je postupně původně angloamerický institut dohody o vině a trestu implementován do mnoha právních řádů systémů kontinentálního práva. Druhá kapitola nabízí shrnutí cenné mezinárodní judikatury a představuje dohodovací řízení z pohledu Evropského soudu pro lidská práva. Třetí kapitola se věnuje právní úpravě dohody o vině a trestu v jiných právních řádech kontinentální Evropy, přičemž hlavní pozornost je věnována právní úpravě v sousední Slovenské republice. Čtvrtá kapitola odkrývá restorativní charakter institutu dohody...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Bořuta, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce je věnována institutu dohody o vině a trestu, který byl do českého trestního práva procesního zaveden 1. 9. 2012, který je do značné míry inspirován angloamerickým právním institutem "plea bargaining". Tato práce je rozdělena do tří základních kapitol. První kapitola práce je věnována všeobecnému pozadí a důvodům pro přijetí tohoto právního institutu. Jsou v ní rozebrány výhody a výsledky, které zákonodárce dle důvodové zprávy přijetím a využíváním institutu dohody o vině a trestu v praxi sleduje. Ve druhé kapitole je popsán a posouzen vztah dohody o vině a trestu s ostatní úpravou trestního procesu v České republice, zejména pak se základními zásadami platnými pro trestní řízení. Kapitola třetí pak věnuje pozornost celému procesu souvisejícímu s užitím dohody o vině a trestu tak, jak je v současné době upraven trestním řádem. Popisuje a analyzuje postavení jednotlivých procesních subjektů, samotný proces vyjednávání a jeho zákonné limity, a dále též průběh řízení před soudem a roli soudu. V rámci kapitoly třetí jsou rovněž zmíněna některá opatření pro zajištění souladu celého procesu spojeného s dohodou o vině a trestu se základními lidskými právy a svobodami obviněného a jeho procesními právy v rámci trestního řízení. V této kapitole je mimo jiné kladen důraz na identifikaci dosud...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Hegerová, Klára ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem této diplomové práce je narovnání v trestním řízení, jedna z forem odklonů, resp. alternativ ke klasickému průběhu a výsledku trestního řízení zavedené do českého právního řádu novelou č. 152/1995 Sb. účinnou od 1. 9. 1995. Narovnání je institut trestního práva procesního vycházející z principů restorativní justice, jehož primárním cílem je urovnání narušených vztahů obviněného a poškozeného. Řízení o narovnání tak neslouží pouze k náhradě škody nebo odčinění jiné újmy, jak je někdy nesprávně vnímáno veřejností, ale i k objasnění příčin konfliktu za současné aktivní účasti obou stran a převzetí osobní odpovědnosti pachatele trestného činu, což může mít významné účinky i z hlediska trestní prevence. Navzdory tomu, že je narovnání forma odklonu, která je přínosná pro obviněného (dochází k zastavení trestního stíhání), poškozeného (rychlejší získání náhrady škody) i společnost (předcházení páchání dalších trestných činů, odlehčení soudům ve prospěch skutkově složitějších a závažnějších trestných činů), je v praxi využíváno minimálně. V první kapitole této práce se zabývám obecně pojmem odklonů v trestním řízení, jejich základní charakteristice a společným znakům, jakož i jednotlivými druhy, které jsou součástí českého právního řádu. Jádrem práce je druhá kapitola, která se podrobně věnuje...
|
host ::
RSS.